Koně.

Blondýnky vymírají?!

Všichni asi známe ze svého okolí nějakou tu blondýnku a všichni jsme už nejspíše slyšeli nějaký ten vtípek na jejich adresu. Mnozí z mužů se za nimi rádi otočí a mnozí s nimi dokonce tráví svůj volný čas. Což však už nevíme, je fakt, že blondýnkám hrozí postupné vymření a na ulicích budeme tudíž stále více potkávat jejich "peroxidové" varianty.

Tak zní alespoň závěr studie vypracované vědci z univerzity v německém Kielu. Lidí se světlými vlasy a světlou kůží, tj. těch, kteří mají méně pigmentů, je stále méně. To je podle vědců způsobeno zvýšenou migrací obyvatelstva a dědičností. Geny, které mají na starost světlé vlasy, kůži a oči se dědí tzv. recesivně. Proto světlovlasá žena a tmavovlasý muž s tmavší kůží nemohou mít děti s příliš světlou kůží. Příslušné geny se totiž překrývají.

Zda a hlavně kdy blonďáci vymřou se však vědci neodvažují předpovídat, protože prý ten, kdo je blond, dává opět přednost blonďatému protějšku. S černovláskami prý muži chtějí převážně laškovat, kdežto s blondýnami trávit život. Tento obecný předpoklad podpořily i výsledky experimenteu, při kterém si do několika novin podali inzerát "mladá 26 letá asistenta hledá vhodného životního partnera ...". Jednou to však byla blondýnka a podruhé černovláska. Na první inzerát dostali pouze třetinu odpovědí, které dostali na druhý. Kupodivu se našli muži, kteří odpověděli na oba inzeráty. Že by chtěli s jednou flirtovat a s druhou stavět hnízdo?

Zdroj: DPA, MDR

VLASY BUDOUCNOSTI

Modré, červené, žluté. Barvy na výběr podle přání. Nejde o barvené vlasy, ale vlasy, které porostou přímo v požadovaném odstínu. U laboratorních myší se už před několika lety podařilo získat srst, která dokonce světélkovala zeleně. Jde o genovou úpravu, kterou je možno provést i u lidí. Podle tvůrce této metody Ronalda Hoffmana je pouze otázkou času, kdy se podobné postupy začnou používat u kadeřníků. Tímto způsobem se dá zamezit i šedivění vlasů a odstranit holohlavost nebo řídnutí vlasů. Jen typické blond vlasy budou touto metodou nedostižné. Vědcům se zatím tajemství blond vlasů vyluštit nepodařilo.

Zdroj: 100+1 22/2002

VLASY A DOPING

Mezi sportovci se rozšířila móda časté a poměrně výrazné změny účesů. Vlasy se zkracují, barví a přebarvují, někdy rovnou holí. Je to jenom móda? Anebo časté změny vzhledu zavinily nové techniky boje proti dopingu?

Zejména v posledním roce přibylo na hřištích a sportovištích nebývale mnoho blonďáků a blondýnek. Občas mezi nimi zazáří nějaká hlava červená, zelená nebo i modrá. Sportovkyně jako by byly umírněnější než jejich mužští kolegové. Dokonce i francouzská sprinterka Christine Arronová, jež patří k těm odvážnějším, se zatím drží obvyklých barevných tónů - ikdyž nikdy nikdo neví, jestli se na příštím mítinku neobjeví zase s novou barvou vlasů. Co je příčinou? Prostý pokrok. Vlasy totiž prozrazují případný doping stejně dobře jako krev nebo moč. Dokonce lépe. Je-li zakázaná látka zjištěna v moči, sportovec se ještě může bránit tím, že někdo se vzorkem manipuloval. Nehledě na to, že může s takovým vzorkem manipulovat sám, jak se ostatně mnohokrát stalo. U pozitivních krevních vzorků je obrana těžší, ale také se může zdařit. Hodnoty hemokritu, které prozrazují případný doping, se podle lékařských výzkumů mohou samy měnit během pouhé půlhodiny. A překročení hraniční hodnoty může být způsobeno třeba větším odvodněním organismu. Ale jak se bránit, že někdo manipuloval s vlasy? Nebo koho a jak přesvědčit, že vlasy ze dne na den změnily své chemické složení? Takže jakmile se rozkřiklo, že antidopingová komise dokáže z vlasů zjistit případný doping, zavládla na mnoha sportovištích menší panika. Vlasy například umějí mnohem déle zachovávat stopy po dopingu. Anabolikum Clenbuterol se z moči ztratí po pár dnech, zatímco ve vlasech po něm zůstanou stopy až půl roku. Navíc na nich lze snadno zdokumentovat i dopování v minulosti. Vlas roste průměrnou rychlostí kolem jednoho centimetru za měsíc, takže určitá délka vypovídá o látkách, které byly v dané chvíli v organismu přítomny. Nestačí však, když si sportovec hlavu oholí. Stejně jako vlasy idalší porosty dokáží v těle prozrazovat nejrůznější chemické látky. Aby měl dopující sportovec jistotu, musel by si pečlivě vyholit všech pět milionů chlupů na těle včetně obočí a chloupků na hřbetě rukou. Jenže už samo odbarvení dokáže koncentraci látek zmírnit o šedesát procent. Pro jistotu by se však dopující člověk musel odbarvit všude. Možná jsou barvené vlasy přece jen hlavně módou.

Vlasy usvědčily mumie z alkoholismu

tom, že se o vašich alkoholických prohřešcích, pokud zrovna nepatříte ke skinheads, může váš zaměstnavatel dovědět, když si nechá vyšetřit vaše vlasy, možná víte. Umožňuje to test, který zjišťuje přítomnost esterů mastných kyselin. Ty se po alkoholovém „tahu“ objeví v krvi se zpožděním 12 – 18 hodin. Poté se natrvalo zabudují do vlasů. O této metodě jsme psali v souvislosti s tím, že zmíněný test může prokázat jak obezřetně co do konzumace alkoholu se například chovají matky v době těhotenství, jaké jsou zvyky pilotů dopravních letadel, ale i to kolik toho zkonzumoval řidič, kterému se od nehody podaří zmizet a který se najde až po několika dnech.
Vědělo se, že tyto informace (metabolické produkty etylalkoholu), si vlasy „pamatují“ po řadu let.
Larry Cartmell, patolog oblastní nemocnice ve městě Ada Oklahomě ( USA ), který má jako koníčka paleopatologii přišel s nápadem prověřit, jak dlouho se estery ve vlasech uchovají. Rozhodl se podrobit chemickému rozboru vlasy mumií. A protože není žádným troškařem, sáhnul po mumiích z pouště Atacama. Mumie ze severního Peru jsou pozůstatky indiánů ještě z předkolumbovské Ameriky. O svých výsledcích nyní Cartmell referoval na pátém Světovém kongresu věnovanému mumiím. Kongres se konal v italském Turínu. Patolog v podstatě informoval o tom, co asi již tušíte a sice, že ve vlasech starých tisíc let prokázal přítomnost esterů mastných kyselin. Je to považováno za důkaz, že už tehdy se mezi indiány vyskytovali ochmelkové.
Cartmell se svými spolupracovníky prověřil zatím jen sedm vlasů. Pět jich je z mumií mužů a dva od žen. Věk dárců a dárkyň vlasů se pohyboval v rozmezí od 15 do 50 let. Všichni náleželi ke kultuře Mainad Chiribaya, což byli farmáři žijící před tisícem až tisícem dvěma sty lety.
Přítomnost esterů se sleduje plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Zjistilo se. že tři ze sedmi zkoumaných vlasů (dvou mužů a jedné ženy), obsahovaly měřitelné množství inkriminovaných produktů metabolismu alkoholu. Je to poprvé co se u příslušníků starověké indiánské populace podařilo prokázat, že požívali alkohol.
Pokusy budou pokračovat a další rozbory by mohly objasnit například to, jak moc byla konzumace alkoholu rozšířena a zda zasahovala do všech vrstev obyvatelstva, či zda šlo o zvyk vlastní jen určitým kastám.
Výzkumníci jsou ale již nyní přesvědčeni, že lidé z Atacamy pili tmavé pivo nazývané chica. Je to oblíbený a pravděpodobně jediný fermentovaný nápoj této oblasti. Je připravovaný z kukuřice a u lidí Andské kultury hraje dodnes důležitou roli. Dochovaly se také písemné poznámky od Misionářů, kteří v Peru pobývali po objevení Ameriky. Ti zaznamenali své zděšení, když během náboženských obřadů zpozorovali jak indiáni mumifikovaná těla příslušníků Incké šlechty podarovávali šálky piva, aby si mumie mohly vzájemně připít.

Zdroj: www.osel.cz

Lidské vlasy chrání pole před divočáky

Originálním způsobem chrání svá pole zemědělci v Myslejovicích na Prostějovsku před divočáky. Kolem polí rozvěšují sáčky s lidskými vlasy!  

"Je to stará, lety prověřená metoda, k níž jsme se nyní vrátili," prozradil předseda myslejovického zemědělského družstva Vladimír Spurný. "Naše pole sousedí s vojenským prostorem, odkud k nám chodí spásat pole stáda divokých prasat. Část polí hlídáme v noci s puškami, kolem čerstvých výsevů používáme vlasy." Chomáč vlasů je v sáčku, který má několik děr. Jak vane vítr, prase cítí pach člověka a poli se raději vyhne. "Tato metoda je nejen nejúčinnější, ale i nejlevnější. Vlasy nám dávají zdarma v kadeřnictvích. Sáčky měníme zhruba po čtrnácti dnech. Vždy spotřebujeme tak padesátilitrový pytel vlasů," říká místopředseda mysliveckého sdružení ze sousedního Krumsína Stanislav Karásek, který se o vlasovou ochranu polí stará. "Bohužel, ani vlasy občas nepomůžou. Pokud jsou prasata opravdu hodně hladová, jdou do polí vlasy nevlasy," dodal Karásek.

Zdroj: Blesk 5/2004